Kampaň posílila povědomí o právech dětí v náhradní rodinné péči

V České republice v současné době vyrůstají tisíce dětí mimo vlastní rodinu. Cílem téměř rok trvající Osvětové kampaně za práva dětí v náhradní rodinné péči obecně prospěšné společnosti Kruh rodiny a Nadačního fondu J&T bylo významně posílit informovanost o právech těchto dětí.

Projekt byl podpořen grantem Evropského hospodářského prostoru v programové oblasti Ohrožené děti a mládež.

Kampaň se v prvé řadě zaměřovala na děti samotné (hlavní cílovou skupinou byli teenageři), resp. na zvýšení jejich povědomí o tom, jaká práva mají a jak je mohou uplatňovat. Dalšími cílovými skupinami byli pěstouni a sociální pracovníci, kteří s pěstounskými rodinami pracují. Mezi hlavní témata patřily například ochrana soukromí dětí, udržování vztahů dětí v pěstounské péči s vlastní rodinou nebo práva dětí se zdravotním znevýhodněním. Kampaň využívala kombinaci klasických i moderních nástrojů komunikace. V rámci projektu vznikly webové stránky www.naseprava.cz, byl využíván i Facebook, fan stránky pro sdílení názorů, videospoty atd. Mezi aktivity patřila i „osobní kampaň“. Již zmíněné webové stránky odkazovaly na možnost osobní komunikace na „Zelené lince“ (on-line poradna pro individuální dotazy nebo řešení konkrétních problémů pěstounských rodin).

Před zahájením kampaně a po jejím ukončení byl proveden srovnávací výzkum, mapující dopady informačních aktivit na jednotlivé cílové skupiny. V případě pěstounů a profesionálních sociálních pracovníků byly zkoumány postoje v rozhodovacích procesech, u dětí pak úroveň povědomí o jejich právech a možnostech do těchto rozhodovacích procesů aktivně vstoupit. Nešlo však o zkoumání formální znalosti textu zákonů nebo mezinárodních úmluv. Zjišťování bylo prováděno na základě modelových situací, s nimiž se pěstouni a děti svěřené do jejich péče běžně setkávají. Celkem bylo provedeno přes 1 000 rozhovorů. U čtyř ze sedmi modelových případů po kampani statisticky významně vzrostl počet „správných“ odpovědí (řešení modelových situací), tedy těch, které jsou v souladu s uznávanými právy dítěte. Největší posun byl zaznamenán v oblasti přístupu pěstounů k právům dítěte s vážným zdravotním znevýhodněním, resp. povinnosti pěstounů zapojovat tyto děti do běžných aktivit a hlavního vzdělávacího proudu. K výraznému nárůstu u všech sledovaných skupin došlo rovněž v otázce postoje k udržování kontaktu dítěte s jeho vlastní rodinou (modelový příklad se týkal aktivní podpory dítěte ze strany pěstounů a sociálních pracovníků v případě, že rodiče nejeví o kontakt s dítětem zájem, ale dítě se s rodiči stýkat chce). Ve dvou případech (názor na kontrolu a nahlížení pěstounů do soukromé korespondence dítěte a postoje k cílenému ovlivňování dítěte ve směru k přijetí náboženského vyznání) byla naměřena vysoká úroveň znalostí již před kampaní, v těchto případech nebyl posun v informovanosti tak markantní.

Výzkum zároveň prokázal, že do budoucna bude vhodné zaměřit vzdělávací a osvětové aktivity na znalost práv a povinností pěstounů ve vztahu ke svěřeným dětem. V této oblasti došlo v posledních několika letech k zásadním změnám (nový občanský zákoník, rozsáhlá novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí), které se ne vždy dostatečně promítají do praxe. Obecně prospěšná společnost Kruh rodiny a Nadační fond J&T se proto chce otázce práv dětí umístěných v náhradní rodinné péči věnovat i nadále a připravují další aktivity zaměřené na šíření osvěty a zvýšení informovanosti veřejnosti.